Historie obce Myšenec
MYŠENEC
Název Myšenec se odvozuje od staročeského slova „myšenec“, které znamenalo myší mládě. Bylo to snad označení někoho z obyvatel. V historických pramenech se název píše různě, např. Míšenec, Myšlenec, v latinských listinách Missentz, Missiemecz. Jako první písemná zmínka se ve starší literatuře uvádí rok 1331, kdy Ivan z Modliškovic daroval na svém mlýně v Myšenci jistý plat kostelu v Heřmani. Novější bádání však zjistilo, že roku 1273 vydal v Myšenci král Přemysl Otakar II. listinu pro klášter vyšebrodský. Nad osadou se vypíná zřícenina mohutné gotické stavby. Tu v roce 1685 nazvali krajští hejtmané, když podávali zprávu o Píseckých horách, královským loveckým domem. V roce 1909 bylo ještě vidět na jižní zdi dvě velká gotická okna.
Z listiny z roku 1331 se dozvídáme, že v té době byl již v Myšenci mlýn, patrně nejstarší v okolí. Různé písemné zprávy dokládají, že k ochraně rozsáhlých lesů královského hradu v Písku byl ustanoven v Myšenci královský lovčí. Roku 1547 to byl Mikuláš Sobolík. V minulosti náležel Myšenec buď k hradu v Písku nebo v Protivíně, od roku 1420 k hradu v Hluboké, později městu Písku, od roku 1598 panství Protivín. Byla to tehdy vždy malá vesnice, roku 1490 bylo v ní osm usedlých, dva s výměrou ¾ lánu, ostatní s menší výměrou. Koncem 16 století se zde uvádějí tato jména: Neplecha, Polánský, Jaroš, Jíra z hradu, Sobolík, Švec a Hanus. Roku 1654 držel Jan Neplecha 40 korců, Řehoř Polánský 47 korců, Bartoloměj Novák 24 korců a Vavřinec Sládků a Jan Machů krejčí po 2 korcích.
O farnosti v Myšenci je sice první písemná zpráva z roku 1359, ale kostel je mnohem starší. Kamenické značky na jeho portále, podobné znakům na hradě Zvíkově a na mostě, hradě a kostele v Písku řadí tento kostel mezi díla stavební hutě zvíkovsko-písecké. Patří jednoduchou formou mezi nejstarší jihočeské církevní památky z počátku první poloviny 13. století. Jeho sakristie, která byla původním románským kostelíkem, je však ještě starší, její vznik se klade do poslední čtvrtiny 12. století. Kostel v Myšenci sloužil až do druhé poloviny 17. století i pro osadníky z Protivína, rovněž tak až do první poloviny 18. století i starý hřbitov kolem něho. Fara byla roku 1683 přeložena do Protivína a její budovy a pozemky dostal Ondřej Plecháč, který předtím držel v Protivíně statek, kde byla později vystavěna fara. Farnost byla v Myšenci obnovena až roku 1785.
První škola byla v Myšenci vystavěna roku 1793 a to pouze osadníky bez pomoci vrchnosti. Byla to malá chalupa stavěná na hlínu, krytá došky. V Myšenci se však vyučovalo mnohem dříve po domech obyvatel. Nová škola byla postavena roku 1832 a rozširována roku 1862, 1882 a 1896 na školu čtyřtřídní.
Jak je z tohoto historického nástinu zřejmé, byl Myšenec od středověku svou polohou na návrší nad řekou, s mlýnem, kostelem a školou hospodářským a kulturním střediskem okolí. Jeho stavební rozvoj dokládá, že v roce 1900 bylo zde 35 obytných domů a 222 obyvatel.
Opsáno z knihy PhDr. Antonie Kolafové (1909 – 1996)
Dějiny města Protivína a připojených osad do roku 1918